Záškrt

Záškrt je infekční onemocnění postihující především horní cesty dýchací. Původcem záškrtu je bakterie produkující toxin, který má škodlivý vliv na sliznici dýchacích cest, způsobuje její odumírání a vznik pablán (povlaků) v nosohltanu a krku. 

Výskyt

Po zavedení očkování se na celém světě podařilo významně snížit počty případů onemocnění a úmrtí, nicméně v některých státech světa se záškrt stále vyskytuje. Velký výskyt byl v 90. letech zaznamenáván v zemích bývalého Sovětského svazu. Vyskytuje se také v nejchudších zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Přenos

Nemoc se přenáší převážně kapénkovou infekcí, ale i kontaminovanými předměty.

Zdroj nákazy

Zdrojem nákazy u záškrtu je nemocný člověk nebo bacilonosič toxigenního kmene Corynebacterium diphtheriae. Nakažlivost nemocného je od konce inkubační doby po celou dobu nemoci, obvykle 14 dnů, ale i déle než jeden měsíc.

Inkubační doba

Inkubační doba trvá 2–5 dní.

Příznaky

Onemocnění začíná bolestí v krku, zvýšenou teplotou a zimnicí, nechutenstvím. Bakteriální toxin způsobuje bílé nebo šedé povlaky v nosohltanu a krku, které ztěžují dýchání a polykání. Záškrt může být smrtelné onemocnění. Povlaky mohou ucpat horní cesty nemocného natolik, že se udusí. Toxin napadá též srdce, způsobuje poruchy srdečního rytmu a může vést k srdečnímu selhání. Postižení nervů vede k ochrnutí.

Ochrana a prevence

Očkování proti záškrtu se v ČR provádí plošně od roku 1946, díky čemuž se v Česku prakticky nevyskytuje. Povinně se očkují kojenci od 9. týdne věku třemi dávkami hexavakcíny. U dospělých osob se doporučuje přeočkování nad 40 let věku při odjezdu do rizikových oblastí.

 

💉 Počet dávek: 1 dávka ve zvolený den

🦠 Přeočkování: Přeočkování je doporučeno po 5-10 letech

Upozornění: Veškeré výše uvedené informace jsou odborně garantované.